MVP Praha 18.11.2007

V neděli jsme konečně zas vyrazili na výstavu - tentokrát do Prahy. Nastoupili jsme se Zirou do třídy mladých. Původně nás mělo být ve třídě mladých celkem 7, ale dostavili se pouze 4. Takže se nám nepatrně zvýšila šance na získání nějakého umístění. A konečně jsme se dočkali - dostali jsme výbornou a skončily jako druhé v pořadí. Jsme moc rádi, protože se Zirunka chovala jak nejlépe jak jen mohla. Žádná vada nám nebyla vytknuta a máme moc pěkný posudek. Už teď se těšímě na další výstavu, která pokud nám to vyjde, bude v Brně. Jen váhám, jestli ještě máme zůstat v mladých a nebo jestli se přesunout do mezitřídy...
Doufámě, že v Brně někoho z Vás potkáme. Tady jsme z našich známých potkali pouze Yennie Gasko Prim, která byla výborná 1 s oceněním CAC, CACIB a CRUFT´S kvalifikace Birmingham 2008.

Speciální výstava Milovice 13.10.2007

Na tuto výstavu jsme se obzvlášť těšili. Přeci jenom je to něco jiného než normální výstavy, na kterých jsme byli. A hlavně jsme se těšili, že zas potkáme ty, co jsme se s nimi dlouho neviděli. Tuto výstavu si přeci jen nechá ujít málokdo.
Co se týče samotné výstavy, tak jsme nastoupili do třídy mladých. Ač jsme byli posouzeni jako VD, tak jsme odcházeli šťastni, protože Zirunka se konečně začala chovat, tak jak měla, nevyváděla a byla v pohodě. Což pro nás byla největší odměna, protože se konečně nemusíme před každou výstavou stresovat, co tam zas vyvede. I když u ní jeden nikdy neví, čím nás překvapí.
Co se týče posudku, tak nám byl vytknut zubní kámen, což mě docela mrzelo, protože se opravdu snažíme o její zuby pečovat. Evidentně je to ale zbytečné, ale i tak budeme dělat nadále, co bude v našich silách.

Výcvikový víkend Větřkovice 21.-23.9.

Konečně jsem se dostala k tomu, abych se zmínila o obranářském víkendu, který pořádali Romča a Jirka Zemanovi ve spolupráci s Martinem Uričařem, který měl na starosti samotný výcvik.
Ani nevím proč, ale od počátku jsme říkali, že pojedeme na Moravu. I když z toho nakonec až tak moc Morava nebyla, toto označení se už u nás ujmulo.
Na tento víkend jsme se těšili od okamžiku, kdy jsme se o něm dozvěděli na táboře v Roudné. Těšení trochu zkazilo, že jsme 14dní před akcí zjistili, že naše Zirunka začala opět a zase hárat. Naštěstí jsme tam mohli i tak, i když nám už dopředu bylo jasné, že její pohyb bude mezi ostatními psi značně omezen.
Na místo konání jsme to měli tentokrát trochu z ruky, jeli jsme až k Ostravě (tomu se ale opravdu Morava říkat nedá), což pro nás znamenalo vyjíždět něco po poledni, aby jsme tam byli na třetí, jak bylo avizováno, že by měl začínat výcvik. Jako tradičně jsme vyjeli taky podstatně později než jsme měli v plánu (bez buchty bychom přeci nemohli jet). A ještě že tak, jinak bychom tam byli o hodně dříve než kdokoliv jiný. A to jsme mysleli, že přijedeme jako poslední.
Ani nevím, kdy jsme nakonec vyjeli, jako obvykle jsem se ale cestou zase dobře vyspala. Povedlo se nám nalézt cílovou vesnici, kde jsme měli najít hřiště a za ním odbočit. Vesnici jsme projeli křížem krážem a hřiště nikde. Když už jsme si nevěděli rady, tak jsme volali Romče, která nám tedy moc neporadila :-). Pak nás napadlo zavolat Martinovi, který měl pořádat samotný výcvik. Od něj jsme se dozvěděli, že jsme v úplně jiné vesnici, takže jsme tam ani hřiště najít nemohli. Dojeli jsme do té vedlejší vesnice a než jsme stihli přemýšlet kam jet dál, zahlídli jsme u silnice auto Martina, tak jsme se za něj připojili a pak už za ním dojeli na místo určení. Jak jsme si mysleli, že dojedeme tradičně jako poslední, tak tam ještě nebyla ani noha.
Ale bylo hezky, tak jsme se zatím vyrazili projít se Zirunkou, aby se taky proběhla. I když vzhledem k počtu psů (kteří ale nepatřili k nám) jsme měli trochu obavy, aby se nějaký zákeřně nevyřítil zpoza rohu.
Romča s Jirkou dorazili s nějakým zpožděním, ale byli jsme rádi, že jsme se jich dočkali. Na večeři už nás bylo víc, ale pár účastníků dorazilo ještě pozdě večer a i druhý den.
Po večeři bylo první kolo kousání. Zirunka kvůli tomu hárání dlouho nikde nebyla, tak jsme byli zvědavý, jak se zachová. Taky poprvé měla postroj, tak se aspoň neškrtila na obojku. Odcházeli jsme vcelku spokojeni, chtělo by to cvičit ale častěji...Snad se nám povede toho figuranta u nás brzy sehnat.
Večer se pak posedělo a popilo. Protože jsme ale měli za sebou náročný víkend, tak jsme nevydrželi vzhůru dlouho. V noci jsme trochu litovali, že nemáme ty kamínka. Už byla docela zima.
Na dopoledne byla naplánovaná poslušnost. Vzhledem k tomu, že nás moc nebylo, chodili jsme postupně po jednom, kdy každý předvedl co umí a naopak mu bylo vytknuto, co by se mělo zlepšit. Nám jsou naše mezery vcelku jasné, ale zase jsme se dozvěděli nové fígle, jak ty problémy řešit.
Po obědě byly zase obrany. Bylo krásně a tak jsme obdivovali ostatní hafíky, jak jsou šikovní.
Po večeři nás čekalo opékání buřtíků a tak jsme si moc pochutnali a pokecali a taky něco popili. Někteří v tomto procesu vydrželi dlouho do rána, což mi tentokrát také nebyli. Znaveni jsme brzo odpadli. Ještě více než včera jsme litovali, že jsme si nevzali ten přímotop.
Neděle byla ve znamení balení a odjezdu domů. Ještě se zvládlo kolo obran, pak na oběd a zase domů. Čekala nás vcelku dlouhá cesta a mě pak večer ještě cesta do Prahy, takže jsme na nic nečekali, a hned jak jsme se rozloučili, tak jsme nasedli do auta a vyrazili.
Zirunka celou cestu opět prospala a já část opět s ní.
Víkend se nám moc líbil, kdybychom se ale nemuseli bát o Zirunku, tak by se tam nám i Zirunce líbilo určitě ještě víc.

Klubový přebor ZKO Přelouč

V neděli 9.9.2007 se na našem cvičáku v Přelouči konal klubový přebor. Je to vlastně příprava na podzimní zkoušky. To se nás sice netýká, i tak jsme ale byli odhodláni se zúčatnit, abychom věděli, jak to celé probíhá a vůbec zjistili co umíme. Nastoupili jsme v kategorii TOP JUNIOR (začátečníci). Dalšími kategoriemi byla poslušnost dle řádů IPO-V či ZVV1, což bylo už pro psi zkušenější, což mi nejsme. Poslední možností byli štěňátka, kteří nebyli bodováni. Na to si myslím, že už toho umíme vcelku dost.
Na cvičák jsme měli dorazit už na devátou. Účast pejsků byla hojná. První si odcvičili pejsci nejzkušenější. Těch bylo vcelku dost, takže to trvalo vcelku dlouho. Poté se předvedli štěňátka. A my jako začátečníci jsme měli jít nakonec. Vzhledem k tomu, že ale dorazil figurant, tak jsme museli počkat, až si zájemci odkloušou, protože figurant k nám nejezdí moc často. Díky tomu jsme čekali snad až do 14hod, než jsme šli na řadu. Počasí bylo nevlídné a nám i pejskům už docházela trpělivost a nejraději bychom se sebrali a jeli domů. Naštěstí jsme měli k dipozici teplý čajík, bábovky a gulášovou polívčičku, která nás aspoň na chvíli zahřála.
Ale zpátky k přeboru. V naší kategorii nastoupilo 7 pesanů. My se rozhodli jít na řadu jako druzí.

Cviky byly tyto:
1 přivolání volitelné (k noze, ke mně)
2 ovladatelnost na vodítku
3 průchod skupinou osob
4 sedni,lehni,vstaň na vodítku
5 odložení za pochodu – volitelná poloha, 10 kroků
6 aport volný, předmět psovoda
7 skok vysoký na vodítku,jedním směrem
8 skok šplhem
9 kladina nízká na vodítku,jedním směrem
10odložení dlouhodobé, 10 kroků, po dobu cviků 2-5 dalšího psa

A jak jsme dopadli?! Já myslím, že výborně. Celkově na 2. místě s počtem 87bodů z celkového počtu 100bodů. Neumíme aport (vyběhne pro něj, chytne a vydá se směrem ke mě - tím ale končíme), na kladině jsme jí trochu držela (poprvé to sama zvládla den předtím, tak jsem se jí bála ještě úplně pustit) a v odložení vstala (naštěstí nezdrhla, jak by se dalo očekávat), pak popolezla a louskala si tam žaludy...
Jinak si myslím, že to bylo dobré. Na to, že jsme byli ze všech nejmladší :-) V 10měsících nemůžeme čekat zázraky.
První skončil Mates s počtem 91bodů. Ale ten je o pár měsíců starší...

Takže když už nemáme pohár z výstavy, tak aspoň z klubového přeboru. Radost máme stejnou, ať je to za cokoliv. A já o to větší, že je ta práce někde vidět...

MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA V MLADÉ BOLESLAVI

V neděli 2.9. jsme se vydali podívat na mezinárodní výstavu v Mladé Boleslavy. Dle předchozích zkušeností jsme vůbec nic neočekávali, ale pouze doufali, že snad nebude mít zas tak špatný den. Jak jsme zjistili, tak můžeme mít nazkoušeno a nacvičeno na co si vzpomeneme,ale když Zirunka nebude mít náladu, tak se prostě vystavovat nebude. A basta!!!
Vyjížděli jsme jako obvykle brzo, na neděli až moc brzo. A celou cestu jsme se bavili sledováním projíždějících aut, jestli také jedou tam kam my. Většinou jeli, co taky dělat v neděli takhle po ránu, že???
Po příjezdu jsem si ještě na parkovišti dala panáčka na posilněnou. To aby se na mě neprojevoval případný stres a nepřenášel se na Zirunku. "Lahvička" mě doprovodila i ke kruhu. Zirunka vypadala v pohodě a tak jsme čekali, až na nás přijde řada. Tentokrát šli hovawarti první, takže stačilo vyčkat než si své odbudou psi. Pak už jen štěňata, dorost a my.
V naší třídě nás bylo 8 a my tradičně nastoupili jako poslední. Zirunka se držela. Klusala pěkně, pěkně i stála. Byla jsem spokojena. Pak přišli zuby a samostatný klus, kdy už jsem cítila, že to není ono. Napoprvé se to ale rozhodčímu nelíbilo, takže nás poslal znovu a to bylo osudné. Zirunka se cukla a já už jen viděla, jak mizí z kruhu a pak nejkratší cestou k páníčkovi. Alespoň jsem si jí tam mohla trapně vyzvednout a vrátit se do kruhu. Rozhodčí nás nechal ještě jednou proběhnout, naštěstí nás rovnou nevyhodil. Výsledkem je VD s posudkem, který je anglicky a tak ani pořádně nevím, co tam je psáno. Což je možná lepší.
Ač to dopadlo, jak to dopadlo, my byli spokojeni. Oproti minule jsem viděla velký pokrok a je jen otázkou času, kdy to zvládne v pohodě. Minimálně už tentokrát neskákala, co vidím jako velký úspěch. Příště ji dám hold opět na normální vodítko a budu připravená na nejhorší.
V Milovicích už ale bude zas o měsíc a kousek starší, tak třeba i rozumnější :-)

LVT Roudná 11.-25.8.2007

O prázdninách jsme navštívili Letní výcvikový tábor Přátelství. Moc se tam nám i Zirunce líbilo, poznali jsme spoustu skvělých lidiček a pejsků a máme spoustu nových zážitků. Více napíšeme hned jak najdeme chvilku času.

Národní výstava v Mladé Boleslavi

V neděli dne 22.7 jsem vyrazili na výstavu do Mladé Boleslavi. Už jsme absolvovali klubovou, tak jsme byli zvědaví, jak bude vypadat ta národní. A taky jsme chtěli alespoň tušit, co nás bude čekat v září na té mezinárodní, na kterou jsme již přihlášeni. (předpokládám, že to bude podobné, ale větší). Sice jsme stále za třídu dorost, ale jak se ukázalo, tak to bylo jedině dobře. Protože Zirunka opět předvedla, jak dokáže být paličatá!!!

Po tom, co jsme dorazili k výstavnímu kruhu, zabrali jsme pěkné místečko (byli jsme mezi prvními) a čekali co se bude dít. Dlouho se nic nedělo a tak jsme čas využili ke zkoušce v kruhu. Zatím jsem žádnou zradu netušila. Zirunka vcelku pěkně běžela, trochu sice poskakovala, ale řekla jsem si že to bude dobré. Ale nebylo!!! Vedle nás se usadil náš známý ze cvičáku YRRO Gasko Prim, takže jsme měli společnost. Pravda, že Zirunka asi nepatří mezi jeho oblíbence, protože po ní (ale nejenom po ní) stále trochu vrčel. Čekali jsme než posoudí plemena před námi a pak psi hovawartů.

Byla nějaká špatná konstalace hvězd, protože po sebě každou chvíli nějací psi vyjeli. Jednoho psa (fenu), který se pokusil o útok na jiného psa, majitel dokonce potrestal zásahem katalogem (a že není nejslabší) do hlavy a po té ho obdařil ještě pár kopanci. Naštěstí pro psa nebo pro neštěstí majitele ho vidělo dost lidí a někteří mu svůj nesouhlas s jeho chováním dali jasně najevo. Každopádně se všichni přihlížející tvářili dost nesouhlasně. Na mě to bylo trochu moc.
Ale zpátky k Zirunce. Konečně jsme přišli na řadu. Ve třídě jsme měli být tři, nakonec jsme byli dvě. Nevím co se stalo, ale už cestou k rozhodčí se Zira se sekla a že dál nepůjde. Prostě se zapřela (to ona umí moc dobře...) a konec. K rozhodčí jsem ji nějak dostala a ukázala zuby (kupodivu v tom nebyl problém). Pak už ale běhat nechtěla. Prostě ostuda. Kolečko jsme sice nějak oběhly ale žádná paráda to nebyla. Takže jsme skončili jako velmi nadějná 2.
To že jsme měly naději a takhle ji promarnily, mě sice mrzí, ale víc mě trápí, jak tomuto chování předcházet. Mě až přišlo, že na ní špatně působila rozhodčí. Ještě se mi nestalo, že by k někomu takhle vysloveně nechtěla. Spíš mám problémy, aby Zirunka každýmu (i úplně cizímu) neskočila za krk... .

Závěr je takový, že tedy musíme více cvičit předvádění, ale obávám se, že pokud se to má opět stát, tak se to stane. Protože tam stejně tak může působit stres či cokoliv jiného.
Do září máme ještě nějaký čas a ještě nás čeká rádoby výstava na táboře, kde si to budeme moct znovu skusit. A třeba do té doby chytne ještě trochu rozumu. O tom ale dost pochybuju.
Teď už ale aspoň nebude tak zaskočená jako teď napoprvé.
Takže v Boleslavi v září naviděnou!!!

Návštěvní kniha

Opět nová a snad i funkční návštěvní kniha.
Najdete ji v pravé nabídce, nebo tady:
http://users2.smartgb.com/g/g.php?a=s&i=g25-07506-03

Zirunka se těší, co si přečte!

Shrnutí toho nejdůležitějšího

Ani se nestačíme divit a brzy Zirunka oslaví 8 měsíců. Je načase, abychom konečně dohnali náš stále se zvětšující skluz a dopsali, co jsme spolu zatím zažili. A protože toho není málo, vezmeme to stručně a pěkně od toho nejnovějšího (protože to si ještě zatím pamatuju)...

Začali jsme chodit na cvičák (tak tato informace není zrovna nejnovější, ale o to důležitější)

Již v době, kdy jsme si domů nesli štěňátko, nám vrtalo hlavou, kam budeme chodit na cvičiště. Prozatím nás zajímala především škola pro štěňátka, aby přece Zira měla kontakt s ostatními pejsky.
Prohledali jsme internet a našli školu psů na cvičáku v Nemošicích. Tam se na nás ale dívali skrz prsty a nakonec vyhodnotili, že jsme na nějaký výcvik ještě příliš mladí a že máme přijít později. Značně nešťastní, že snad budeme zvonit u sousedů se slovy - "Dobrý den, můžeme si hrát s vaším psem?" - jsem znovu hledali. Jak jsem byli rádi, že jsme našli Školku pro štěnátka v ZKO Svítkov.
Na den zápisu jsme nedočkavě čekali. Pravda - při otázce na plemeno - kdy se nám dostalo odpovědi "Hovawart - toho jsme tu dlouho neměli" jsme trochu znejistěli. Školku jsme přesto navštěvovat začali. Něco málo jsme se dozvěděli, ale pro psy bych řekla, že to až tak zábavné nebylo.
Největším přínosem pro nás ale bylo vypuštění psů na závěr hodiny, kdy se Zirunka pěkně vyřádila. Přesto je na co vzpomínat - mohli bychom vyjmenovat spoustu kamarádů... Po několika hodinách začali docházet i páníčci s Yennie Gasko Prim (doufám, že to píšu správně), díky čemuž jsme se dozvěděli zas něco nového.

V současné době navštěvujeme ZKO Přelouč, kde musím velmi poděkovat paní Lysé, která tento cvičák vede. Pravda je, že jsme se k němu dostali také prazvlášťním způsobem. A to tak, že jsme paní Lysou potkali na veterině spolu s hovawartem Argem a jeho páníčkem, kteří tento cvičák také navštěvují. Trochu jsme se zapovídali a její vyprávění nás natolik zaujalo, že jsme zanedlouho začali jezdit se Zirou tam. Původně jsem zamýšleli navštěvovat současně i školičku ve Svítkově, ale vzhledem k tomu, že výcvik v Přelouči probíhá až 3x týdně, brzy jsme od této myšlenky ustoupili a navštěvujeme pouze Přelouč.

Teď jsme měli takové malé prázdninové volno, ale na poslední hodinu přijel figurant a tak i Zirunka mohla ukázat, jak "zlý" je to pes.

Zirunka se poprvé koupala

Konečně jsme se byli koupat. Plavat umí a za náma nebo za míčkem do vody jde bez problému. Na to, že by tam lezla sama od sebe - to zatím nevypadá, což je možná dobře.

Pravděpodobně se jí ale dostala do ucha voda a jak ho pořád drbala, tak se jí do něj dal zánět. Takže jsme byli opět u veterináře. Nejvíc mě ale pobavilo, že zánět není z vody, ale od toho drbání. Vodu se jí pravděpodobně povedlo vyklepat hned napoprvé, což jí ale nikdo neřekl a tak pořád třepala hlavou a drbala ucho.

A výsledek? Cosi, co se stříká do ucha. Což ale Zirunka nesnáší a proto, potom, co se nám to každý večer povede aplikovat do ucha a pořádně rozmatlat, se s námi celý zbytek večera nebaví. Zaleze do kouta a trucuje. Dá jí hodně přemáhání si dojít i pro dobrůtku. A pro tu by jinak udělala cokoliv.

Takže: Pokud si chcete u psa rozházet to, co jste doposud vybudovali, stříkejte mu každý večer do ucha mastičku a úspěch je zaručen!!! My už jsme snad ucho doléčili, ale jak řekl doktor je šance 50 na 50, že se jí tam ta voda příště dostane zas.

Byli jsme na klubové výstavě v Kroměříži

Ve dnech 12. a 13. 5 se konala Klubová výstava Hovawartů a Mistrovství hovawartů v Kroměříži.

Zira aneb jak ke svým paníčkům přišla

Naše Zirunka -celým jménem Zira Gasko Prim- se narodila 29.10. 2006 v jedné chovatelské stanici spolu se spoustou sestřiček a bratříčků. V té době jsme ani netušili, že nějakého hovawarta chceme. Věděli jsme pouze, že bychom rádi nějakého většího přátelského psa (fenu - to jediné bylo jisté). K Vánocům jsem si pořídili atlas psů a spolu s pomocí internetu začali hledat toho pro nás nej. Netrvalo dlouho a našli jsme hovawarta. Začali jsme se pídit po nejbližší chovatelské stanici, kde bychom si mohli toto plemeno zblízka obhlédnout. A našli jsme - a zrovna i se štěnátkama.

A tak jsme si domluvili schůzku a vyrazili. Představa, že by u nás za pár dní mělo bydlet štěně, zůstávala na úrovni fantasy.

Ale pak jsme ji tam viděli - černoznakatou fenečku. Tu jsme tam přeci nemohli jen tak nechat. Jen nemůžeme jak se obvykle píše - napsat roztomilé maličké klubíčko, protože už byla vcelku velká a chvíli nepostála.

Potom, co jsme se dozvěděli vše důležité od chovatelky, odjížděli jsme velmi zmatení, protože jsme štěnátko moc chtěli, ale nevěděli jsme, jestli až tak rychle. Než jsme ale dojeli domů, bylo jasno a my plánovali, kdy pro naší Zirunku (jak jí říkáme když je moooc hodná) pojedeme.

Ale o tom zas někdy příště... Zirunku už máme doma dost dlouho, takže je i spousta zážitků. Bohužel nás natolik zaměstnávala, že dříve nebyl absolutně na nic čas. Teď už vypadá, že se začíná zklidňovat. Neradi bychom ale něco zakřikli!!

Toto je jedna z prvních fotek u nás. Při převzetí jsme nějak fotit nestihli :-(

Tady najdete nějaké obrázky, adresa bude platit stále, alba budou přibývat...

http://picasaweb.google.com/vesely.vitek/

Tak jsem právě zjistil, že doba pokročila. Pohodlnější, než vytvářet stránky vlastní je začít psát do již hotových. Alespoň tak dáme lidem vědět, co se s námi stalo. Narozdíl od stránek původních, které naleznete zde:

http://www.mydva.profitux.cz/

tak tyhle by měli fungovat. Původní adresu zde uvádím proto, aby ti co nás neznají měli šanci a já nemusel spoustu věcí přepisovat :-)