Nácvik obran ....

Prosinec aneb období předvánoční a vánoční

Prosinec jsme pěkně proflákali. Na cvičáku byly od poloviny prosince prázdniny a tak jsme se těšili, že konačně budeme mít čas na pořádné procházky. Dopadlo to trochu jinak. Hned při prvním venčení si Ziruška o něco rozřízla pacinu a my měli po srandě. Naopak jsme řešili co s tím. Nakonec jsme to na radu jen stáhli obvazem. Dva dny nám obvaz pořád strhávala než jsme pořidíli trychtýř na krk. Pár dní z něj byla nešťastná, ale pak si zvykla. Jedno bylo jisté, z nějakých procházek nic hned tak nebude.

Po nějaké době, když už nám jí bylo mooc líto, jsme si řekli, že pojedeme na výlet. Odvážili jsme se jí i pustit, ale po tak dlouhé době, co byla zavřená, lítala jak zběsilá, takže si běhěm okamžiku strup opět strhla a my se vraceli domů bez vycházky.
Po další době jsme na ten samý výlet vyrazili znovu, ale již jen vodítku, což se nám povedlo.
Jinak celý prosinec byla víceméně zavřená doma, což byl trest hlavně pro nás. Až na Nový rok, když nám začala lítat po pokoji mezi nábytkem (ještě ke všemu na návštěvě), jsme ji vypustili na zahradu. Takové rodeo jsme dlouho neviděli. Metala kola, dokud jí nedošla energie a nepadla. Tlapka ten nápor naštěstí vydržela.

MVP Praha 18.11.2007

V neděli jsme konečně zas vyrazili na výstavu - tentokrát do Prahy. Nastoupili jsme se Zirou do třídy mladých. Původně nás mělo být ve třídě mladých celkem 7, ale dostavili se pouze 4. Takže se nám nepatrně zvýšila šance na získání nějakého umístění. A konečně jsme se dočkali - dostali jsme výbornou a skončily jako druhé v pořadí. Jsme moc rádi, protože se Zirunka chovala jak nejlépe jak jen mohla. Žádná vada nám nebyla vytknuta a máme moc pěkný posudek. Už teď se těšímě na další výstavu, která pokud nám to vyjde, bude v Brně. Jen váhám, jestli ještě máme zůstat v mladých a nebo jestli se přesunout do mezitřídy...
Doufámě, že v Brně někoho z Vás potkáme. Tady jsme z našich známých potkali pouze Yennie Gasko Prim, která byla výborná 1 s oceněním CAC, CACIB a CRUFT´S kvalifikace Birmingham 2008.

Speciální výstava Milovice 13.10.2007

Na tuto výstavu jsme se obzvlášť těšili. Přeci jenom je to něco jiného než normální výstavy, na kterých jsme byli. A hlavně jsme se těšili, že zas potkáme ty, co jsme se s nimi dlouho neviděli. Tuto výstavu si přeci jen nechá ujít málokdo.
Co se týče samotné výstavy, tak jsme nastoupili do třídy mladých. Ač jsme byli posouzeni jako VD, tak jsme odcházeli šťastni, protože Zirunka se konečně začala chovat, tak jak měla, nevyváděla a byla v pohodě. Což pro nás byla největší odměna, protože se konečně nemusíme před každou výstavou stresovat, co tam zas vyvede. I když u ní jeden nikdy neví, čím nás překvapí.
Co se týče posudku, tak nám byl vytknut zubní kámen, což mě docela mrzelo, protože se opravdu snažíme o její zuby pečovat. Evidentně je to ale zbytečné, ale i tak budeme dělat nadále, co bude v našich silách.

Výcvikový víkend Větřkovice 21.-23.9.

Konečně jsem se dostala k tomu, abych se zmínila o obranářském víkendu, který pořádali Romča a Jirka Zemanovi ve spolupráci s Martinem Uričařem, který měl na starosti samotný výcvik.
Ani nevím proč, ale od počátku jsme říkali, že pojedeme na Moravu. I když z toho nakonec až tak moc Morava nebyla, toto označení se už u nás ujmulo.
Na tento víkend jsme se těšili od okamžiku, kdy jsme se o něm dozvěděli na táboře v Roudné. Těšení trochu zkazilo, že jsme 14dní před akcí zjistili, že naše Zirunka začala opět a zase hárat. Naštěstí jsme tam mohli i tak, i když nám už dopředu bylo jasné, že její pohyb bude mezi ostatními psi značně omezen.
Na místo konání jsme to měli tentokrát trochu z ruky, jeli jsme až k Ostravě (tomu se ale opravdu Morava říkat nedá), což pro nás znamenalo vyjíždět něco po poledni, aby jsme tam byli na třetí, jak bylo avizováno, že by měl začínat výcvik. Jako tradičně jsme vyjeli taky podstatně později než jsme měli v plánu (bez buchty bychom přeci nemohli jet). A ještě že tak, jinak bychom tam byli o hodně dříve než kdokoliv jiný. A to jsme mysleli, že přijedeme jako poslední.
Ani nevím, kdy jsme nakonec vyjeli, jako obvykle jsem se ale cestou zase dobře vyspala. Povedlo se nám nalézt cílovou vesnici, kde jsme měli najít hřiště a za ním odbočit. Vesnici jsme projeli křížem krážem a hřiště nikde. Když už jsme si nevěděli rady, tak jsme volali Romče, která nám tedy moc neporadila :-). Pak nás napadlo zavolat Martinovi, který měl pořádat samotný výcvik. Od něj jsme se dozvěděli, že jsme v úplně jiné vesnici, takže jsme tam ani hřiště najít nemohli. Dojeli jsme do té vedlejší vesnice a než jsme stihli přemýšlet kam jet dál, zahlídli jsme u silnice auto Martina, tak jsme se za něj připojili a pak už za ním dojeli na místo určení. Jak jsme si mysleli, že dojedeme tradičně jako poslední, tak tam ještě nebyla ani noha.
Ale bylo hezky, tak jsme se zatím vyrazili projít se Zirunkou, aby se taky proběhla. I když vzhledem k počtu psů (kteří ale nepatřili k nám) jsme měli trochu obavy, aby se nějaký zákeřně nevyřítil zpoza rohu.
Romča s Jirkou dorazili s nějakým zpožděním, ale byli jsme rádi, že jsme se jich dočkali. Na večeři už nás bylo víc, ale pár účastníků dorazilo ještě pozdě večer a i druhý den.
Po večeři bylo první kolo kousání. Zirunka kvůli tomu hárání dlouho nikde nebyla, tak jsme byli zvědavý, jak se zachová. Taky poprvé měla postroj, tak se aspoň neškrtila na obojku. Odcházeli jsme vcelku spokojeni, chtělo by to cvičit ale častěji...Snad se nám povede toho figuranta u nás brzy sehnat.
Večer se pak posedělo a popilo. Protože jsme ale měli za sebou náročný víkend, tak jsme nevydrželi vzhůru dlouho. V noci jsme trochu litovali, že nemáme ty kamínka. Už byla docela zima.
Na dopoledne byla naplánovaná poslušnost. Vzhledem k tomu, že nás moc nebylo, chodili jsme postupně po jednom, kdy každý předvedl co umí a naopak mu bylo vytknuto, co by se mělo zlepšit. Nám jsou naše mezery vcelku jasné, ale zase jsme se dozvěděli nové fígle, jak ty problémy řešit.
Po obědě byly zase obrany. Bylo krásně a tak jsme obdivovali ostatní hafíky, jak jsou šikovní.
Po večeři nás čekalo opékání buřtíků a tak jsme si moc pochutnali a pokecali a taky něco popili. Někteří v tomto procesu vydrželi dlouho do rána, což mi tentokrát také nebyli. Znaveni jsme brzo odpadli. Ještě více než včera jsme litovali, že jsme si nevzali ten přímotop.
Neděle byla ve znamení balení a odjezdu domů. Ještě se zvládlo kolo obran, pak na oběd a zase domů. Čekala nás vcelku dlouhá cesta a mě pak večer ještě cesta do Prahy, takže jsme na nic nečekali, a hned jak jsme se rozloučili, tak jsme nasedli do auta a vyrazili.
Zirunka celou cestu opět prospala a já část opět s ní.
Víkend se nám moc líbil, kdybychom se ale nemuseli bát o Zirunku, tak by se tam nám i Zirunce líbilo určitě ještě víc.

Klubový přebor ZKO Přelouč

V neděli 9.9.2007 se na našem cvičáku v Přelouči konal klubový přebor. Je to vlastně příprava na podzimní zkoušky. To se nás sice netýká, i tak jsme ale byli odhodláni se zúčatnit, abychom věděli, jak to celé probíhá a vůbec zjistili co umíme. Nastoupili jsme v kategorii TOP JUNIOR (začátečníci). Dalšími kategoriemi byla poslušnost dle řádů IPO-V či ZVV1, což bylo už pro psi zkušenější, což mi nejsme. Poslední možností byli štěňátka, kteří nebyli bodováni. Na to si myslím, že už toho umíme vcelku dost.
Na cvičák jsme měli dorazit už na devátou. Účast pejsků byla hojná. První si odcvičili pejsci nejzkušenější. Těch bylo vcelku dost, takže to trvalo vcelku dlouho. Poté se předvedli štěňátka. A my jako začátečníci jsme měli jít nakonec. Vzhledem k tomu, že ale dorazil figurant, tak jsme museli počkat, až si zájemci odkloušou, protože figurant k nám nejezdí moc často. Díky tomu jsme čekali snad až do 14hod, než jsme šli na řadu. Počasí bylo nevlídné a nám i pejskům už docházela trpělivost a nejraději bychom se sebrali a jeli domů. Naštěstí jsme měli k dipozici teplý čajík, bábovky a gulášovou polívčičku, která nás aspoň na chvíli zahřála.
Ale zpátky k přeboru. V naší kategorii nastoupilo 7 pesanů. My se rozhodli jít na řadu jako druzí.

Cviky byly tyto:
1 přivolání volitelné (k noze, ke mně)
2 ovladatelnost na vodítku
3 průchod skupinou osob
4 sedni,lehni,vstaň na vodítku
5 odložení za pochodu – volitelná poloha, 10 kroků
6 aport volný, předmět psovoda
7 skok vysoký na vodítku,jedním směrem
8 skok šplhem
9 kladina nízká na vodítku,jedním směrem
10odložení dlouhodobé, 10 kroků, po dobu cviků 2-5 dalšího psa

A jak jsme dopadli?! Já myslím, že výborně. Celkově na 2. místě s počtem 87bodů z celkového počtu 100bodů. Neumíme aport (vyběhne pro něj, chytne a vydá se směrem ke mě - tím ale končíme), na kladině jsme jí trochu držela (poprvé to sama zvládla den předtím, tak jsem se jí bála ještě úplně pustit) a v odložení vstala (naštěstí nezdrhla, jak by se dalo očekávat), pak popolezla a louskala si tam žaludy...
Jinak si myslím, že to bylo dobré. Na to, že jsme byli ze všech nejmladší :-) V 10měsících nemůžeme čekat zázraky.
První skončil Mates s počtem 91bodů. Ale ten je o pár měsíců starší...

Takže když už nemáme pohár z výstavy, tak aspoň z klubového přeboru. Radost máme stejnou, ať je to za cokoliv. A já o to větší, že je ta práce někde vidět...