Nácvik obran ....

Prosinec aneb období předvánoční a vánoční

Prosinec jsme pěkně proflákali. Na cvičáku byly od poloviny prosince prázdniny a tak jsme se těšili, že konačně budeme mít čas na pořádné procházky. Dopadlo to trochu jinak. Hned při prvním venčení si Ziruška o něco rozřízla pacinu a my měli po srandě. Naopak jsme řešili co s tím. Nakonec jsme to na radu jen stáhli obvazem. Dva dny nám obvaz pořád strhávala než jsme pořidíli trychtýř na krk. Pár dní z něj byla nešťastná, ale pak si zvykla. Jedno bylo jisté, z nějakých procházek nic hned tak nebude.

Po nějaké době, když už nám jí bylo mooc líto, jsme si řekli, že pojedeme na výlet. Odvážili jsme se jí i pustit, ale po tak dlouhé době, co byla zavřená, lítala jak zběsilá, takže si běhěm okamžiku strup opět strhla a my se vraceli domů bez vycházky.
Po další době jsme na ten samý výlet vyrazili znovu, ale již jen vodítku, což se nám povedlo.
Jinak celý prosinec byla víceméně zavřená doma, což byl trest hlavně pro nás. Až na Nový rok, když nám začala lítat po pokoji mezi nábytkem (ještě ke všemu na návštěvě), jsme ji vypustili na zahradu. Takové rodeo jsme dlouho neviděli. Metala kola, dokud jí nedošla energie a nepadla. Tlapka ten nápor naštěstí vydržela.